V průmyslové hale obvykle slyšíte všechno. Ventilátory, výdechy, hučení jednotek, proudění vzduchu, které si najde cestu až ke krku. V Brně dnes existuje hala, kde se tohle všechno ztratilo. Ne proto, že by se netopilo nebo nechladilo. Právě naopak. Prostor má stabilní teplotu, žádné horké kapsy pod stropem, žádný ledový vzduch u podlahy. Jen rovnoměrný komfort. Klíč je nahoře. Ve stropě.
Obsah článku
Topně-chladicí stropy se z bydlení a kanceláří přesouvají tam, kde se ještě nedávno považovaly za nepraktické. Do výrobních a skladových hal. Důvod je prostý. Fungují jinak než klasické systémy a v halách začíná jejich logika dávat až překvapivě dobrý smysl.
Proč hala není kancelář a proč to stropu nevadí
Hala je náročné prostředí. Velký objem vzduchu, vysoké stropy, proměnlivé tepelné zisky od technologií, strojů i lidí. Klasické vytápění a chlazení to řeší silou. Vysoké teploty vody, velké průtoky vzduchu, lokální jednotky, které se snaží přetlačit fyziku. Výsledkem je vysoká spotřeba, hluk a nevyrovnané klima.
Topně-chladicí strop jde opačnou cestou. Nesnaží se hnát teplo nebo chlad vzduchem. Pracuje s plochou. Ve stropní konstrukci je integrované potrubí, kterým proudí voda. V zimě s teplotou kolem 28 až 32 stupňů, v létě zhruba 17 až 18 stupňů. Strop sálá energii do prostoru a přebírá ji zpět.
V hale to má jeden zásadní efekt. Nevzniká přehřátá vrstva u stropu a studená zóna dole. Teplo se rozkládá rovnoměrně, takže pracovní zóna zůstává stabilní. U chlazení platí totéž. Teplejší vzduch stoupá, u stropu se ochladí a přirozeně klesá. Pokud je systém správně navržený a hlídá rosný bod, nehrozí kondenzace ani vlhkost.
Rozdíl oproti klasice je i v účinnosti. Nízká teplota vody znamená ideální spolupráci s tepelnými čerpadly. Zdroje pracují v klidném režimu, s vysokým koeficientem výkonu a nízkými provozními náklady (až o 45 procent proti původnímu vytápění a chlazení). Právě to je důvod, proč se stropy začínají prosazovat i v objektech, kde se dřív automaticky sahalo po plynu a vzduchotechnice.
Překážky, které rozhodují, jestli projekt uspěje
Topně-chladicí strop není univerzální zázrak. V hale funguje výborně, ale jen pokud se respektují její specifika. První překážkou je návrh. Výkon stropu musí odpovídat reálné tepelné zátěži. V halách s technologiemi, které produkují velké množství odpadního tepla, je nutné pracovat se zónami a kombinovat aktivní a pasivní plochy.
Druhá překážka je výška a skladba stropu. Ne každý objekt umožní aktivovat celou plochu. Právě tady se uplatňuje hybridní řešení. Aktivní panely se dávají nad pracovní zóny, pasivní pole řeší akustiku, světla, sprinklery nebo větrání. Strop pak není jen zdroj tepla a chladu, ale technická platforma celé haly.
Práce na topně-chladicím stropu v pražském sídle Allianz (Systém OPTI-Y + Archisonic/Silentis), montáž akustických panelů (pracovníci Geocore). | FOTO: Geocore
Třetím bodem je regulace. V hale se mění provoz během dne, týdne i sezony. Správně navržený systém musí umět reagovat na vlhkost, obsazenost i okamžité zisky. Bez kvalitního řízení by i dobrá technologie ztrácela efekt.
A čtvrtá věc, která se často podceňuje, je odvaha investora opustit zažité schéma. Radiátory a klimatizace jsou známé. Strop je tichý a nenápadný, což paradoxně vyvolává nedůvěru. Dokud se nevidí data z provozu.
Brno jako důkaz, že to funguje i ve výrobě
Právě data dnes sbírá projekt na okraji Brna, kde společnost Geocore dokončila rozsáhlejší přeměny areálu. Výrobní hala byla odpojena od plynu a napojena na kombinaci geotermálních vrtů, tepelných čerpadel a topně-chladicích stropních registrů.
Systém má projektovaný výkon 166 kW. Hala je v běžném provozu několik měsíců. Zkušební fáze zahrnovala tlakové zkoušky, dolaďování tras a přizpůsobení regulace reálnému provozu. Základní koncepce se neměnila. A to je důležité. Nešlo o experiment, ale o standardní technické řešení.
Výsledky zatím překvapují i samotné projektanty. Účinnost systému vychází lépe než původní výpočty. Spotřeba energie klesla výrazně, hluk v hale prakticky zmizel a pracovní prostředí je stabilní bez výkyvů. Provozovatel si pochvaluje nejen nižší účty, ale i to, že technologie nepřekáží provozu. Žádné jednotky na stěnách, všechno je soustředěné ve strojovně.
Projekt má pokračování. Na řadě je administrativní budova a bytový dům v rámci areálu. Současně vznikají studie pro další výrobní objekty, kde se řeší náhrada plynu a zvládnutí vysoké tepelné zátěže z výroby. Brno se tak stává referencí, která ukazuje, že stropní systémy nejsou jen doménou kanceláří.
Smysl toho řešení je zřejmý. Nízkoteplotní provoz, vysoká účinnost zdroje, minimální údržba a komfort, který není závislý na proudu vzduchu. V hale, kde lidé tráví osm i dvanáct hodin denně, to začíná hrát větší roli než dřív.
Topně-chladicí stropy nejsou technologická atrakce. Jsou to systémy, které dávají fyzikální smysl a v halách konečně nacházejí prostředí, kde se jejich výhody projeví naplno. Brněnský projekt ukazuje, že ticho pod stropem může znamenat slyšitelné úspory. A že změna často nezačne u stěn nebo podlahy, ale nahoře. Tam, kde si jí dlouho nikdo nevšímal.
Nezávazná poptávka
Máte zájem o naše služby? Prohlédněte si konfigurátor dostupný zdarma na webu společnosti. Můžete tak zjistit, zda jsou úsporné způsob vytápění a chlazení vhodné i pro váš dům. Pro konkrétní poptávku (nezávaznou) využijte tento formulář.
