Ve starším bytovém domě se výměna zdroje obvykle začne řešit kvůli vysokým účtům, poruchám nebo dosluhující kotelně. Stejná rekonstrukce ale může rozhodnout také o tom, zda se budou byty, kanceláře či hotelové pokoje v létě přehřívat. Nový zdroj proto nestačí pouze připojit ke starým radiátorům a tím projekt uzavřít.
Horko už není okrajový problém několika podkrovních bytů. Podle služby Copernicus byl červen 2026 v Evropě druhý nejteplejší v souboru měření ERA5, o 1,78 °C nad průměrem let 1991–2020. Západní Evropa zažila nejteplejší červen od roku 1979 a teplotní rekordy padaly také v Česku. ČHMÚ označil červen na našem území za silně nadnormální a jeho druhou polovinu za extrémní horkou vlnu.
Ve starší zástavbě se přehřívání nejrychleji projeví v podkroví, místnostech orientovaných na jih, za velkými okny nebo v budovách bez účinného venkovního stínění. Silné zdivo může nástup horka zpomalit, ale jakmile se stavba prohřeje, vysokou teplotu často drží i během noci.
Výměna zdroje je příležitost předělat celý systém
Při rekonstrukci staršího domu nestačí porovnat plynový kotel, dálkové teplo a tepelné čerpadlo podle pořizovací ceny. O výsledných nákladech rozhoduje celý systém: tepelná ztráta budovy, teplota vody požadovaná otopnou soustavou, příprava teplé vody, regulace, záložní zdroj a způsob vytápění jednotlivých místností.
Tepelné čerpadlo může získávat energii ze země pomocí vrtů nebo plošného kolektoru, z podzemní vody či z venkovního vzduchu. Tyto varianty nejsou zaměnitelné. Geotermální systém země–voda potřebuje vhodné místo pro vrty, ale nemá venkovní jednotku na fasádě. Čerpadlo vzduch–voda se instaluje snadněji, jeho venkovní jednotka však musí být kam umístit a může narazit na požadavky památkářů i na hlukové limity.
U starší budovy je proto nutné prověřit zdroj společně s primárním okruhem, tedy částí, která k tepelnému čerpadlu přivádí energii ze země nebo vody, a s koncovým systémem v interiéru. Právě zde se rozhoduje, zda bude nový zdroj pracovat hospodárně, nebo bude zbytečně vyrábět příliš horkou vodu pro nevyhovující rozvody.
Když nelze dát klimatizaci na fasádu, může chladit strop
Topně-chladicí strop pracuje s vodou proudící v potrubí nebo panelech. V zimě předává teplo velkou plochou stropu, v létě teplo z místnosti odebírá. Nevyužívá proud studeného vzduchu namířený na člověka a při sálavém provozu nepotřebuje hlučné ventilátory v každé místnosti.
Pro starší a historické budovy je důležité, že technologie může zůstat ukrytá v podhledu nebo vhodné stropní konstrukci. Na fasádě nepřibývají klimatizační jednotky, stěny nezabírají radiátory a lze zachovat původní podlahy. To může být výhodné pro bytové domy, školy, hotely, kanceláře i reprezentativní městské budovy.
Ani strop ale nelze instalovat automaticky všude. Pokud je chráněný štuk, dřevěný záklop nebo nástropní malba, může být zásah nepřijatelný. Projektant musí v každé místnosti spočítat zimní tepelnou ztrátu i letní tepelnou zátěž a ověřit, zda dostupná plocha poskytne potřebný výkon. Někde může zůstat část radiátorů nebo vzniknout kombinovaný systém.
Při chlazení je nutné hlídat také vlhkost a rosný bod, tedy teplotu, při níž se začne srážet voda. Stropní chlazení samo nevětrá ani neodvlhčuje. Podle využití budovy proto může být potřeba řízené větrání nebo další úprava vzduchu.




Modelový rozdíl přesahuje 614 tisíc korun ročně
V modelu staršího bytového domu s 50 byty a 125 obyvateli vychází dálkové teplo na 834 039 korun ročně. Provoz geotermálního tepelného čerpadla země–voda vychází na 219 741 korun. Rozdíl činí 614 298 korun za rok, přibližně 1 024 korun na jeden byt měsíčně. Model uvádí také snížení emisí CO₂ o 43,95 tuny ročně.
Součástí výpočtu je příprava teplé vody. Při spotřebě 40 litrů na osobu musí zdroj pro celý dům ohřát 5 000 litrů vody denně. Tato potřeba trvá celý rok, nikoli jen během topné sezony.
Výsledek nelze přenést na libovolnou budovu. Záleží na její spotřebě, stavebním stavu, ceně energií, výkonu při chlazení, investici i financování. Geocore proto nabízí Srovnání a analýzu úsporných řešení, která porovnává zdroje, provozní náklady, emise, návratnost i možnosti vytápění a chlazení.
Než se ve starším domě vymění zdroj tepla, je potřeba spočítat celý rok. Rekonstrukce, která vyřeší pouze levnější zimu, může na desítky dalších let ponechat budově stejně nesnesitelné léto.
Jak nás oslovit
- Nechte si zdarma zpracovat Srovnání a analýzu úsporných řešení a zjistěte, jak optimalizovat provozní náklady vašeho objektu. Správné rozhodnutí vám může ušetřit statisíce korun – nenechte ho náhodě!
- Pro konkrétní poptávku (nezávaznou) pak využijte tento formulář.













